Reklama
Z geotermálních zdrojů pochází v současné době přibližně 16 GW světové produkce energie, což je jen asi 0,2 % její celkové globální spotřeby. Je to zejména proto, že se konvenční geotermální energetika omezuje na oblasti, kde je zemské teplo blízko u povrchu, například v okolí sopek, nebo v místech s relativně tenkou zemskou kůrou.
Mezi průkopníky využívání geotermálních zdrojů patří zejména Island, kde teplá voda a pára ze zemského nitra vyhřívá přes 80 % tamních domů, ale například i chodníků, skleníků a bazénů. Island vyrábí ze zemského tepla i 29 % své produkce elektřiny, což je největší podíl na světě.
Jak geotermální elektrárny fungují? Do hlubinných vrtů se zavádí geotermální zemní sondy tvořící uzavřený systém potrubí s kolující nemrznoucí směsí s vodou, která se pak ohřívá hluboko v zemi. Princip geotermální elektrárny spočívá v přeměně vnitřní energie páry na mechanickou a pak elektrickou energii skrze parní cyklus.
Geotermální elektrárny: rozdělení
Geotermální elektrárny jsou rozšířeny po celém světě. Nejvíce se vyskytují v oblastech s aktivními sopkami a geotermálními zdroji tepla. Největší geotermální elektrárny ve světě se nacházejí v USA, Jižní Koreji a na Islandu.
Podle způsobu získávání páry (tím pádem i technologií) se geotermální elektrárny dělí na elektrárny se suchou párou, elektrárny s mokrou párou a elektrárny s binárním cyklem.
Výhody & nevýhody
Mezi hlavní výhody geotermálních elektráren patří:
- Představují šetrný zdroj energie s minimálním dopadem na životní prostředí.
- Neprodukují škodlivé emise, jako je oxid uhelnatý a oxid dusičitý.
- Geotermální zdroje jsou stabilní a mohou být využívány po celý rok, což přináší spolehlivost a dostupnost energie.
- Geotermální elektrárny nepotřebují palivo, a tím udržují nízké náklady na výrobu elektrické energie.
- Mohou být využity i pro vytápění budov, což zvyšuje jejich využitelnost a efektivitu.
Naopak k jejich nevýhodám patří:
- Geotermální elektrárny jsou pouze v určitých oblastech s dostatečně vysokou geotermální aktivitou.
- Vysoká počáteční investice a náklady na výstavbu. Navíc, pokud není elektrárna správně navržena a spravována, mohou vzniknout problémy se znečištěním a poškozením životního prostředí.
- Náročný proces schvalování a plánování.
Nedávno zveřejněné studie ukazují, že náklady na energii z EGS tohoto typu by se mohly pohybovat mezi 20 až 35 dolary za jednu MWh, což je cena konkurenceschopná s výrobou elektřiny ze zemního plynu a dokonce o něco nižší než průměrná globální cena elektřiny z větrných a solárních zdrojů. EGS by se tak mohly stát relativně levným obnovitelným zdrojem s malými požadavky na prostor. Právě obrovský záběr ploch dost významně omezuje například využití solární a větrné energie na souši.
Pro geotermální elektrárnu platí stejné limity, jako pro jakýkoli jiný průmyslový provoz. Samotný provoz geotermální elektrárny je prakticky bezhlučný – jediný prvek, který může vyvolat jistý hluk, je turbína, stejně jako např. ve vodní elektrárně.
