Reklama
Využití tzv. geotermální energie je samozřejmě lákavé a lidé už s tím dlouhá desetiletí experimentují. Výsledky jsou ovšem až na výjimky bohužel zatím horší, než by první pohled naznačoval.
Aktuálně je produkce geotermální energie nejvyšší v USA (3,6 GW ), vysoká míra využití je díky příhodným geologickým podmínkám také na Filipínách (1,9 GW ) nebo v Indonésii (1,8 GW ). Nový Zéland má kapacitu 0,9 GW, Island 0,6 GW.
Silným hráčem na tomto poli začíná být Turecko, které otevírá velkou geotermální elektrárnu využívající čtyři vrty do téměř pětikilometrové hloubky. Instalovaná kapacita země tak bude vyšší než všech zemí EU dohromady.
Země EU získávají celkem 1,3 GW geotermální energie. Předpokládá se, že do roku 2050 by mělo dojít k výrazném, někde snad až tisícinásobnému nárůstu využívání geotermálním energie v každé ze zemí EU. Bude ale záležet na místních podmínkách, kterou nejsou všude stejné. Ostatně, my můžeme spíše závidět: některé oblasti těsně za českými hranicemi mají zřejmě výrazně větší potenciál než Česko.
V současné době je podíl elektrické energie získávané z geotermálních zdrojů v rámci EU cca 0,4 %. Udává se, že z celkového globálního potenciálu geotermální energie se v současné době využívá zhruba 1 %. V řadě zemí lze předpokládat velmi zajímavý potenciál rozvoje (Maďarsko, Chorvatsko, částečně snad i Slovensko).
V některých vybraných zemích je ovšem dnes podíl využívané energie dosti vysoký. Na Islandu je to například 28 %, v Salvadoru 25 %, v Keni 20 %. Z velkých evropských zemí má největší kapacity Itálie, která z geotermálu pokrývá zhruba 3 % své spotřeby.
Česká republika má potenciál
V České republice (viz aplikace Geotermální potenciál ČR) je podle ČVUT využití geotermálních elektráren jednoznačně možné, nachází se zde zlomy ve větší hloubce. Je zde také malá mocnost pevninské kůry a malá nadmořská výška. V Českém masivu je přítomna zvýšená radioaktivita. Důsledkem vzniku radioaktivity je tvorba tepla. Místa s použitelnými parametry pro geotermální elektrárnu jsou například ohárecký rift, Doupovské vrchy, Železné hory, Ústí nad Labem, Děčín, České středohoří a mnohá další.
Hydrotermální zdroje v rezervoárech je možné najít v České republice převážně v severních Čechách, hlavně v oblasti Děčínska. Teplota spodních vod zde dosahuje teploty 32 až 35°C.
V Děčíně je energie v podzemním jezeře, z něhož vytéká přirozeným přetlakem na povrch voda, která má teplotu 30°C. Z jezera je voda zchlazena a dá se využít jako pitná. V teplárně dochází k zahřívání této vody na 90°C, které probíhá za pomoci kotle na zemní plyn. Není to tedy případ čistého využití geotermální energie, nicméně jeho výhodnost spočívá v náhradě stávající spalovny na hnědé uhlí a mazut za geotermální teplárnu. Dochází tak ke snížení CO2 v ovzduší a zlevnění cen tepla pro místní obyvatele. Cena teplárny se vyšplhala na 550 miliónů korun. Teplárna na geotermální energii je zde v provozu od roku 2002. Instalovaný výkon je 42,72 MW tepelné energie vyráběných s využitím geotermální energie a 2,75MW elektrické energie produkovaných plynovými motory.
Další vhodnou lokalitou s rezervoáry jsou karpatské předhlubně a sedimenty vídeňské pánve. Teplota moravských rezervoárů se pohybuje mezi 50 a 70°C.
Získávání geotermální energie metodou horkých suchých hornin je proveditelné v podstatě v celé České republice. Využitelnost daného místa lze poznat z velikosti tepelného toku. Platí, že čím vyšší tepelný tok, tím je větší šance na získání většího tepla ze země a z menších hloubek. V těchto oblastech se systémy horkých suchých hornin využívají pro výstavbu tepláren, ve kterých se kombinuje elektrárna binárního systému s tepelnými čerpadly. Lokality, které nejsou tak vhodné, se dají využít jako zdroje tepelné energie – výtopny pro části měst, obce, nebo průmyslová zařízení.
Pro systém horkých suchých hornin je průměrná hloubka, která je ideální k využití na našem území, v rozmezí 3,5 – 5 km, kde se teplota pohybuje na 200°C.
Realizované geotermální projekty v ČR
V České republice v současnosti není v provozu žádná geotermální elektrárna. Nejblíže realizaci a produkci elektřiny společně s teplem jsou v dnešní době v Litoměřicích, kde by měly být vybudovány dva zkušební vrty (konec roku 2017) a proběhne vyhodnocování měření a výhodnosti místa. V okolí Litoměřic je ideální místo vzhledem k tomu, že se zde potkávají dva tektonické zlomy. Z toho vyplývá, že se v tom místě nachází i sálavé teplo z magmatických vrstev z větších hloubek, což má za následek větší využitelnost daného místa. Navíc se zde nachází permokarbonské sedimenty, které izolují žulové podloží, díky nimž teplo neuniká tolik k povrchu země. Aktuálně největším problémem je vysoká finanční náročnost výstavby geotermální elektrárny, která by se při dokončení projektu měla pohybovat někde kolem 2,5 miliardy korun a její návratnost je odhadována na 25-30 let.
Geotermální elektrárna měla být instalována také v Liberci, projekt byl ovšem zastaven pro malou ziskovost. Podobně výhodná místa ke stavbě elektrárny by měla být v oblastech Kadaně, Mělníka, Nové Paky, Chomutova a Kroměříže. Jediný realizovaný projekt v České republice je výše zmiňovaná teplárna v Děčíně v ulici Benešovské.
Analýza potenciálu
Projekt Analýza potenciálu geotermální energie ve středních a velkých hloubkách na území ČR na základě disponibilních údajů byl vybrán k veřejné podpoře v rámci druhé veřejné soutěže programu THÉTA. Řešení projektu (viz PDF níže) bylo zahájeno v druhé polovině roku 2019. Řešení projektu bylo ukončeno v roce 2022.
Hlavním cílem projektu byla analýza potenciálu geotermální energie na území ČR v hloubkách přibližně 400 m až 2500 m a následné podstatné zpřesnění, případně nové vymezení perspektivních oblasti ČR z hlediska využití geotermální energie ve vztahu k přímé produkci tepla nebo tepla a elektřiny. Znalost potenciálu geotermální energie na území ČR je pro státní a veřejnou správu, ale také privátní sféru, zásadní informací umožňující dlouhodobé vyhodnocení budoucí role geotermální energie v energetickém mixu ČR. Detailnější informace o dostupném potenciálu by měla dále umožnit stanovení nejefektivnějších způsobů podpory rozvoje tohoto obnovitelného zdroje, stanovení regionů, kde může v budoucnu využití geotermální energie zajišťovat významnou či dokonce rozhodující část decentralizované výroby a spotřeby tepla, případně elektřiny a dlouhodobé plánování a rozvoj využívání tohoto obnovitelného zdroje v ČR.
Projekt analyzující střední a hluboký geotermický potenciál ČR postupoval podle následujících kroků: i) shromáždění všech dostupných vrtů s měřením teplot hlubších než cca 100 m, ii) výběr vrtů vhodných pro další zpracování, iii) geologicko-geotermické vyhodnocení měření teplot ve vrtech, iv) shromáždění a analýza doposud zpracovaných map hlubinného geotermálního potenciálu ČR, v) aktualizace a zpřesnění stávajících map geotermálního potenciálu ČR, vi) vytvoření map střetů zájmů geotermálního potenciálu a využívání území ČR.
