Reklama
Vytápění domácností, průmyslových budov nebo veřejných budov by do budoucna mohla zajišťovat geotermální energie. Její potenciál je podle studie odborných asociací velký, do pěti let by mohla pomoct nahradit dnešní vytápění ruským plynem nebo uhlím. Ve studii představili čtyři scénáře systémového využití do roku 2027.
Geotermální energii využívají například tepelná čerpadla, ve velkém s ní pracují třeba některá města v rámci komunitního řešení dodávek tepla. Jde o využití přirozeně nashromážděného tepla nebo energie v půdě. Právě možnostem jejich využití v českých podmínkách se věnuje studie s názvem “Země má energie na rozdávání – proč ji využíváme tak málo a jak to změnit?”.
Studii připravili společně Česká geotermální asociace, Komora OZE a Asociace pro využívání tepelných čerpadel. Věnuje se čtyřem scénářům rozvoje geotermální energie do roku 2027, konkrétně takzvaného komerčního využití. Nezabývá se tedy individuálními domácími tepelnými čerpadly či jiným řešením, které mohou využít jednotlivé domácnosti.
Do budoucna bude potřeba víc energie na chlazení
Podle studie je jednoznačně nejperspektivnější využití takzvané mělké geotermální energie využívající soustavy vrtů a vysokoteplotních čerpadel. Z hlediska technického potenciálu existují ještě větší možnosti využívání hluboké geotermální energie. „Významným aspektem mělké geotermální energie je také schopnost zároveň generovat chlad, jehož potřeba neustále roste. Podle některých odhadů by již v roce 2050 měla energie spotřebovaná na chlazení převážit spotřebu energie na vytápění,“ uvedl člen předsednictva České geotermální asociace Antonín Tym.
Geotermální energie jako taková se dá snadno využít v malých soustavách dálkového vytápění a chlazení, má potenciál se stát významným – a někde dokonce dominantním – zdrojem tepla a chladu pro komerční využití v teplárenství, průmyslu, veřejném sektoru a developerských projektech.
Příklad z praxe
Další ukázka z praxe na našem webu představuje zdroj tepla a chladu pro nově postavenou sportovní halu v Dolních Břežanech. Proč dostaly „zelenou“ geotermální vrty s tepelnými čerpadly? Jak probíhaly přípravné a projektové práce, jak probíhala samotná realizace systému?
Investor zastoupený hlavním projektantem stavby zvažoval před projektovým řízením možnost využití alternativního zdroje tepla/chladu v podobě tepelných čerpadel. V té době byla k projektu přizvána společnost, která nabídla možnost zpracování studie, která bude prezentovat proveditelnost, výhody/nevýhody a ekonomickou návratnost tohoto systému.
Tepelná čerpadla s vrty byla porovnávána s konzervativním řešením v podobě plynové kotelny a výrobníku chladu (chillerem). Koncem roku 2014 byla odevzdána studie, jejíž závěry byly pro využití tepelných čerpadel velmi pozitivní.
Tepelná čerpadla s geotermálními vrty by se dle odborných úvah a propočtů měli ekonomicky „splatit“ vůči konzervativnímu řešení již za 8 let provozu a následně každoročně uspořit až polovinu provozních nákladů konzervativního řešení, což je částka pohybující se v rozsahu 350 – 400 000 Kč dle ceny za energie v daném roce.
Pro geotermální vrty na této akci však nehrál pouze ekonomický aspekt. Celá hala je provedena ve tvaru „velké vzducholodi“ s oblými liniemi bez rušících výstupů skrz fasádu. Po stránce architektonické tak bylo umístění odkouření plynové kotelny a zároveň chladicích jednotek velice složité. Zdroj v podobě tepelných čerpadel s vrty je zde i po této stránce velmi dobrou volbou, neboť jde o jedno zařízení, které je schopno vytápět i chladit a zároveň nijak neruší design budovy.
Primární okruh pro TČ tvoří jeden pilotní průzkumný vrt o hloubce 150 m a dalších 23 vrtů o hloubce 112 m, které byly nadimenzovány s ohledem na výsledky měření TRT a bilancí tepla/chladu. Veškeré vrty jsou vystrojeny dvouokruhovou geotermální sondou dimenze 4 x d32 x 3,0 mm z materiálu PE 100 RC a důkladně injektovány pro zajištění správného přenosu tepla a ochrany podzemních vod.
Systém vrtů je sdružen do jedné podzemní monolitické sběrné jímky, ve které je umístěn atypický, na míru vyrobený rozdělovač/sběrač, který byl dodán společně s dílenskou dokumentací.
Nová hala v Dolních Břežanech se díky tomuto zdroji stává supermoderní stavbou nejen po stránce designu a stavebního řešení, ale také svým efektivním, ekonomickým a v neposlední řadě ekologickým zdrojem tepla/chladu.
