Reklama
Téměř 250 milionů korun z evropských fondů bude investováno do rozvoje lázeňství a balneologie, vědního oboru zaměřeného na léčivé vody a jejich vliv na zdraví. Tato finanční injekce má výrazně přispět k rozšíření znalostí a technik v oblasti lázeňské péče, zejména v západočeských regionech.
Obsah článku
Co je balneologie?
Balneologie je vědní disciplína, která se zabývá studiem léčivých vod, jejich působením na lidské zdraví a využitím v terapeutických a preventivních procedurách. Zahrnuje nejen studium přírodních minerálních pramenů, ale také techniky jejich využití pro léčebné účely.
Balneologové ve zkratce zkoumají, jak různé typy vod ovlivňují různé zdravotní stavy od dermatologických problémů až po onemocnění pohybového aparátu a srdce.
Jak se změní lázeňská péče
Podle informací zveřejněných například serverem Novinky.cz, projekt nazvaný Centrum lázeňského výzkumu povede karlovarská krajská organizace Institut lázeňství a balneologie (ILaB).
Hlavním cílem je posílení vědeckého potenciálu a infrastruktury, které by měly podpořit jak stávající, tak nové léčebné metody využívající léčivé prameny.
Projekt je financován z eurofondů, konkrétně z operačního programu Spravedlivá transformace, který reaguje na ekonomické dopady ukončení uhlí jako zdroje energie do roku 2030. Tento přechod je zásadní nejen pro ekologii, ale i pro socioekonomický rozvoj regionů, které byly tradičně závislé na těžbě uhlí.
Celkem 40 miliard
Na přeměnu strukturálně postižených regionů dostala Česká republika jen v rámci Fondu spravedlivé transformace více než 40 miliard korun, které může čerpat do roku 2027. Pomocí fondu financuje v regionech projekty, které se zaměřují na přechod na obnovitelné zdroje, digitalizaci nebo podporu podnikání.
Experti jako třeba Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku ale často připomínají, že v Česku chybí nějaká dlouhodobá koncepce, kam by měly regiony směřovat a jak by mohly pomocí těchto fondů vyřešit i socioekonomické problémy, kterým čelí.
Spolupráce s univerzitami
Ale zpět k lázeňství: vedle infrastrukturních vylepšení a výzkumných aktivit projekt přinese i nové možnosti zaměstnání a má ambici stát se klíčovým centrem excelence v oblasti lázeňství v Evropě.
Spolupracovat na něm budou významné vzdělávací instituce jako České vysoké učení technické v Praze, Západočeská univerzita v Plzni a další, včetně například Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.
Celkové náklady projektu jsou odhadnuty na 249,8 milionu korun, z čehož dotace pokryje 237,3 milionu korun. Tento projekt by měl významně přispět k modernizaci a rozšíření lázeňských služeb, což posílí i turistický ruch v regionu.
Objektivizace lázeňství
V Karlovarském kraji byl Institut lázeňství a balneologie, který je momentálně jedinou veřejnou výzkumnou institucí v kraji, zřízen v roce 2019. Po počátečních obtížích se jeho vedení ujala Alina Huseynli, která dokázala štědrou finanční podporu z EU získat.
Huseynli v rozhovoru pro portál Vědavýzkum.cz vyjádřila konkrétní vize a cíle projektu: „Chceme, aby lázeňská péče byla založena na důkazech, abychom rozuměli vědeckým základům účinků, které má lázeňská léčba na zdraví pacientů. Jen tak může Česká republika zůstat na špici evropského lázeňství.“ Dále zdůraznila důležitost inovace ve svém oboru, když uvedla: „Náš institut hraje klíčovou roli ve vývoji nových metod a technologií, které mohou lázeňskou péči transformovat a přizpůsobit potřebám 21. století.“
Kam směřuje lázeňství a co nového se chystá? Co znamená statut lázní klimatických, který letos v létě získaly Mariánské Lázně nebo jak bude vypadat 27. Evropský balneologický kongres, který se uskuteční v Česku. O tom všem se můžete dozvědět v podcastu (viz video, které lze pustit kliknutím na odkaz ve fotce).
Návštěvnost lázní
Podle nedávného průzkumu Svazu léčebných lázní má přitom zkušenost s pobytem v českých lázeňských zařízeních čtyřicet procent Čechů. Z nich přibližně polovina v lázních byla pouze jednou a dalších 27 procent dvakrát.
Nejčastějšími důvody pro návštěvu byly prevence a odpočinek, avšak významný počet, třicet dva procent, vyhledalo lázeňskou léčbu kvůli chronickým onemocněním a čtvrtina se v lázních regenerovala po operaci.
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se předloni v lázních léčilo přibližně 216 300 lidí, což bylo o 3600 méně než v roce 2021. Z nich 43 procentům léčbu hradila nebo na ni přispívala zdravotní pojišťovna.
Prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha poukazuje na rostoucí roli lázní nejen v léčebném procesu, ale i v prevenci onemocnění. Lázně by mohly být vnímány jako centra pravidelné prevence a motivace pro ty, kteří se aktivně starají o své zdraví. Bláha také zdůraznil, že i když průměrná délka pobytu samoplátců v lázních klesá, opakované návštěvy často ukazují na jejich prodlužování, což naznačuje rostoucí zájem o lázeňskou péči.
Zdravotní pojišťovny hrají klíčovou roli ve financování těchto pobytů, což je trend, který se může v budoucnu ještě zintenzivnit. Tuzemští samoplátci tvořili předloni 32 procent léčených a cizinci 25 procent, což odráží i mezinárodní význam českých lázní.
Dvě pětiny dotazovaných uvedly, že jim pobyt plně zaplatila zdravotní pojišťovna. Průzkum letos uskutečnila agentura Ipsos mezi 840 respondenty.
