Česká energetika se nachází na prahu výrazné transformace, která bude nevyhnutelně spojena s investicemi v řádech bilionů korun. Podle odborníků z poradenské společnosti EGÚ Brno si tyto změny vyžádají investice ve výši až tří bilionů korun do roku 2030.
Obsah
Tyto prostředky budou podle Ekonomického deníku směřovány zejména do rozvoje obnovitelných zdrojů energie, modernizace energetické infrastruktury a zvyšování energetické efektivity. Výrazná část těchto prostředků bude také určena na výstavbu nových jaderných a plynových zdrojů, které mají postupně nahradit uhelné elektrárny.
Obnovitelné zdroje a fotovoltaika
V rámci plánů na dekarbonizaci české energetiky se očekává masivní růst instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaiky a větrné energie, zatímco sousední Polsko a Německo sázejí na geotermální energii. Podle EGÚ Brno by do roku 2030 mohlo být v Česku postaveno až 20 GW nových fotovoltaických elektráren a 6 GW větrných elektráren
Tato čísla však vyvolávají debaty ohledně stability sítě, protože tyto obnovitelné zdroje jsou známé na rozdíl od zmíněné geotermie svou fluktuací výroby. Vzniká tak potřeba velkých investic do akumulačních systémů, které by umožnily uchovávat přebytečnou energii a zajistit její rovnoměrné využívání během dne. Plánuje se instalace akumulačních kapacit ve výši 4 GW, což by mělo zajistit stabilitu sítě a omezit výkyvy způsobené proměnlivou výrobou z obnovitelných zdrojů.
Transformace teplárenství
Teplárenství je další oblastí, která bude čelit zásadním změnám. Uhelné zdroje, které dnes zajišťují významnou část centrálně dodávaného tepla, budou muset být nahrazeny efektivnějšími a ekologičtějšími technologiemi. Jedním z klíčových řešení je využití kogenerace, tedy kombinované výroby elektřiny a tepla. Plynové kogenerační jednotky mají potenciál nahradit až 1,5 GW uhelných zdrojů a zároveň pokrýt až 30 % výroby tepla, které je dnes zajišťováno z uhlí.
Výhodou kogenerace je vysoká účinnost, rychlá realizovatelnost a možnost kombinace s obnovitelnými zdroji, jako jsou fotovoltaické elektrárny a tepelná čerpadla.
Jak uvádí generální ředitel společnosti Gentec CHP, Václav Klein, kogenerační jednotky jsou skvělou alternativou k paroplynovým elektrárnám, protože mohou být realizovány rychleji a s nižšími náklady. Přitom nabízejí energetickou nezávislost a stabilitu dodávek, což je klíčové pro průmysl i veřejný sektor.
Komora obnovitelných zdrojů zároveň kritizuje plánovaný masivní přechod od uhelné energetiky k zemnímu plynu. „Plyn byl ve hře před 20, 30 lety, jenže Česko tenkrát udělalo v modernizaci jen půlkrok – namísto přechodu na plynové zdroje se jen vyčistily ty uhelné. Vracet se zpátky nemá smysl, teď je potřeba přejít především na obnovitelné zdroje, jinak jsme o krok pozadu,“ říká šéf komory, jenž prosazuje využití geotermie.
Význam energetické efektivity
Další významnou oblastí investic bude zvyšování energetické efektivity v průmyslu a sektoru budov. Tato oblast představuje obrovský potenciál pro úspory energie a snížení emisí. Podle odhadů EGÚ Brno budou investice do zlepšení energetické efektivity v tomto sektoru činit přibližně 1 500 miliard korun.
Investice do modernizace budov a průmyslových provozů, včetně zavádění inteligentních technologií pro řízení spotřeby energie, mohou významně přispět k dosažení cílů České republiky v oblasti snižování emisí skleníkových plynů.
Posilování přenosových sítí
Jedním z hlavních výzev budoucí energetiky je zajistit stabilní a spolehlivé fungování přenosové a distribuční soustavy. S přibývajícím počtem decentralizovaných zdrojů energie, jako jsou fotovoltaické elektrárny na střechách domů, roste potřeba modernizace a posílení sítí. Investice do přenosové soustavy budou zahrnovat nejen fyzické posílení kapacity, ale také digitalizaci a zavádění inteligentních systémů, které umožní lépe řídit výrobu a spotřebu energie.
Tato oblast bude vyžadovat investice ve výši zhruba 500 miliard korun, což představuje nárůst o 40 % oproti současnému stavu.
Podpora elektromobility jako součást energetické transformace
Součástí transformace energetiky je i rozvoj elektromobility, která hraje klíčovou roli v dekarbonizaci dopravy. Do roku 2030 se očekává výstavba až 5 milionů nabíjecích bodů pro elektromobily ve veřejném, rezidenčním i komerčním sektoru.
Kromě toho se plánuje rozšíření sítě rychlonabíjecích stanic, což podpoří rozvoj elektromobility a sníží emise v dopravě.
Investiční příležitosti
Vlna investic do české energetiky není pouze o dekarbonizaci a zajištění energetické soběstačnosti. Představuje také významnou příležitost pro domácí průmysl a technologický sektor. Český průmysl může těžit z růstu poptávky po moderních technologiích, inovacích a odborných znalostech potřebných pro realizaci energetických projektů. Transformace energetiky tak může být nejen cestou ke snížení emisí, ale také k posílení konkurenceschopnosti české ekonomiky na globálním trhu.
Česká energetika čelí v nadcházejících letech obrovským výzvám, ale také příležitostem. Úspěch této transformace bude záviset na schopnosti státu, průmyslu a dalších aktérů koordinovat své úsilí a investice, aby bylo dosaženo nejen dekarbonizačních cílů, ale také dlouhodobé energetické stability a konkurenceschopnosti.
