Reklama
Česká republika má velký, ale dosud nevyužitý potenciál v oblasti geotermální energie. Zatímco sousední státy jako Polsko a Německo investují do rozvoje tohoto obnovitelného zdroje, ČR stále čeká na první geotermální elektrárnu. Ministr životního prostředí Petr Hladík přitom slíbil, že vláda schválí strategii pro rozvoj geotermální energie. Do dnešního dne se však žádná konkrétní koncepce neobjevila. Jaké jsou příčiny tohoto zaostávání, a co by mohlo Českou republiku vrátit do hry?
Evropa v čele, Česko ztrácí tempo
Geotermální energie je stabilním a obnovitelným zdrojem, který nabízí výhodu nezávislosti na povětrnostních podmínkách. Evropa je v jejím využívání průkopníkem – v současnosti zde funguje 139 geotermálních elektráren. Turecko je evropským lídrem s výkonem 1,69 GW, Itálie dosahuje 916 MW a Island 754 MW. V kontrastu s tímto rozvojem ČR zatím žádnou geotermální elektrárnu neprovozuje.
Polsko, které má podobné geologické podmínky jako Česko, již vybudovalo sedm geotermálních zařízení a plánuje další. Zdroje zde slouží především k vytápění. Německo jde ještě dál – plánuje do roku 2030 zvýšit dodávky tepla z geotermálních zdrojů až desetinásobně. Obě země využívají aktivní státní podpory a jasně definované strategie, což jsou faktory, které v Česku dosud chybí.
Slíbená, ale neexistující strategie
Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) letos oznámil, že geotermální zdroje by mohly nahradit uhelné elektrárny s výkonem do pěti megawattů. Slíbil také, že vláda projedná komplexní strategii na podporu geotermální energie, a to do poloviny roku 2024. Přestože tento krok označil za klíčový pro dekarbonizaci české energetiky, k jejímu schválení zatím nedošlo.
Tato situace vyvolává kritiku odborníků i veřejnosti. Podle Aleše Fardy z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe) je nečinnost státu velkým problémem. „Vidíme růst obnovitelných zdrojů energie, ale potřebujeme rozvíjet i nukleární energetiku a myslím, že by bylo vhodné se více zaměřit na využívání geotermální energie,“ uvedl Farda.
Dodal, že geotermální teplárny s přidruženou výrobou elektrické energie mohou sehrát v české energetice významnou roli. Na rozdíl od fotovoltaiky a větrných elektráren mají totiž stabilní a předvídatelnou výrobu.
Nevyužitý potenciál a cesta vpřed
Česká geologická služba identifikovala oblasti s největším potenciálem pro využití geotermální energie. Patří mezi ně severní Morava, Liberecko, Semilsko, Podkrušnohoří a Českobudějovicko. Geotermální zdroje by zde mohly sloužit nejen k výrobě elektřiny, ale především k vytápění. Jan Holeček z České geologické služby uvedl, že geotermální teplárny by mohly zásobovat teplem menší a střední města, zatímco mělká geotermální energie, například pomocí tepelných čerpadel, by mohla vytápět budovy od rodinných domů až po velké administrativní komplexy.
Hlavním problémem rozvoje geotermální energie v Česku však zůstává nedostatek státní podpory. Podle odborníků je potřeba nejen schválit strategii, ale také vytvořit finanční pobídky pro investory a zvýšit povědomí veřejnosti o výhodách tohoto zdroje. Bez těchto kroků hrozí, že ČR promarní šanci na dekarbonizaci a zvýšení energetické soběstačnosti.
Co musí Česko změnit?
Pokud má Česká republika do roku 2030 realizovat první geotermální elektrárny a teplárny, je nezbytné, aby ministerstvo životního prostředí urychleně představilo slíbenou strategii. Příkladem mohou být sousední země, které ukazují, že s jasnou vizí a podporou státu lze tento zdroj energie efektivně využít. Geotermální energie má potenciál stát se stabilním pilířem české energetiky, ale bez konkrétních kroků zůstane tato příležitost nevyužitá.
