Reklama
Baterie začaly vydělávat. Rostoucí zájem firem o velkokapacitní bateriová úložiště v České republice potvrzuje, že energetická transformace nabírá na obrátkách. Firmy, které donedávna neměly vlastní zdroj levné elektřiny, nyní vidí v bateriích nejen záložní zdroj, ale i příležitost k zisku. Podle odborníků stála za tímto trendem klíčová novela energetického zákona Lex OZE 3, která otevřela možnosti provozovat bateriová úložiště samostatně, bez nutnosti propojení s výrobním zdrojem.
Obsah
Příklady z praxe: Od solárních elektráren po samostatně stojící baterie
Jednou z firem, která tento trend zachytila, je Fenix Group, specializující se na elektrické topné systémy. Společnost si nedávno pořídila dva bateriové kontejnery s kapacitou 2,4 MWh. „Chceme si nejprve vše otestovat interně a poté nabízet certifikovaná bateriová úložiště našim zákazníkům,” vysvětluje Cyril Svozil jr., předseda správní rady Fenix Group.
Další příklad přichází od nemovitostní skupiny Urbanity, která instalovala v Tachově úložiště s kapacitou 1,4 MWh, napojené na střešní solární elektrárnu o výkonu 5 MWp. Tento projekt pokryje až 40 % roční spotřeby celého areálu.
Finanční motivace: Podpůrné služby a obchodní flexibilita
Jednou z hlavních motivací pro pořízení bateriových úložišť je možnost poskytovat tzv. podpůrné služby Českému provozovateli přenosové soustavy (ČEPS). Majitelé baterií mohou svou kapacitu nabízet k vyrovnávání sítě, za což získávají finanční odměny. V roce 2024 dosahovaly průměrné příjmy z těchto služeb 800 až 900 Kč za hodinu, což ročně představuje 5 až 6 milionů Kč.
„Zájem je enormní. Očekáváme, že v roce 2025 se poptávka minimálně zdvojnásobí,” uvádí Petr Foitl ze společnosti Solar Global. Kromě toho mohou baterie sloužit jako obchodní flexibilita v rámci denního trhu, kde se obchoduje elektřina za aktuální ceny.
Pokles cen baterií zkracuje dobu návratnosti
Cena baterií v posledních letech dramaticky klesá, což usnadňuje jejich pořízení. Na konci roku 2022 se cena za MWh kapacity pohybovala okolo 450 000 Kč, zatímco v roce 2024 už byla pouze 200 000 Kč. Tato skutečnost zásadně ovlivňuje dobu návratnosti investice. Pro srovnání, fotovoltaická elektrárna o výkonu 1 MW vyžaduje zhruba 10 let na návratnost, zatímco obdobně velké bateriové úložiště již za 3 až 4 roky.
Legislativní změny jako klíč k dalšímu růstu
Důležitým krokem byla zmíněná novela Lex OZE 3, která odstraňuje legislativní vakua kolem provozu bateriových úložišť. Schválená Poslaneckou sněmovnou v prosinci 2024 táto právní norma umožňuje budovat samostatně stojící baterie, které nemusí být připojeny k žádnému výrobnímu zdroji.
„Očekáváme, že novela podpoří investice jak ze strany firem, tak soukromých investorů,” říká Michal Petřek ze společnosti Raylyst Solar. Klíčovou roli zde hrají také dotační programy na podporu akumulace energie, které by měly pokrýt část vysokých pořizovacích nákladů.
Budoucnost baterií v České energetice
Podle odborníků je instalace bateriových úložišť klíčová pro dosažení cílů české energetiky. Pokud má do roku 2030 výkon solárních elektráren dosáhnout 8 až 11 GW, bude třeba instalovat baterie s kapacitou 1,5 až 3 GW a úložným objemem 6 až 10 GWh. Tyto baterie budou hrát klíčovou roli při vyrovnávání dodávek elektřiny do sítě.
Velkokapacitní bateriová úložiště nejsou jen záležitostí velkých firem. Stávají se atraktivními i pro menší investory, kteří hledají možnosti zhodnocení svých prostředků. Díky legislativním změnám a klesajícím nákladům je pravděpodobné, že tento trend bude pokračovat i v následujících letech.
