Reklama
York: Univerzita v Yorku se chystá přepsat učebnice britské energetiky – ne na papíře, ale v praxi. Uprostřed historického města začne růst hlubinný geotermální projekt, který nejen sníží spotřebu plynu o 78 %, ale zároveň vyšle silný signál: budoucnost se netěží z ropy, ale z hlubin pod námi.
Obsah
Projekt za 35 milionů liber, spolufinancovaný britskou vládou prostřednictvím programu Public Sector Decarbonisation Scheme a společností Salix Finance, má být zcela hotový do roku 2030. První tři roky padnou na vrty, výzkum a přípravu infrastruktury pro vytápění kampusu. Pak přijde fáze druhá: výroba elektřiny. Ano, přímo v areálu univerzity.
Vrt na východě kampusu. A pod ním tisíce stupňů
Pod univerzitní půdou leží z geologického hlediska poklad. Britský geologický průzkum (BGS) potvrdil, že pod východní částí kampusu je „významný geotermální potenciál“. V roce 2027 se tam začne vrtat. Cílem je dostat se až k horninám, jejichž teplota přesahuje 100 °C – a přetavit toto teplo v energii.
Technicky půjde o hlubinný dvojitý vrt, tzv. doublet. Jedním vrtem bude stoupat teplá voda k povrchu, druhým se ochlazená bude vracet zpět. Mezi nimi výměník tepla a napojený systém rozvodů, který zásobí kampus. Oproti tepelným čerpadlům zde nejde o přenos z blízkého okolí, ale o přímé využití tepelné energie z několika kilometrů pod zemí.
Vicekancléř Charlie Jeffery říká: „Tento geotermální projekt je víc než ekologický zářez do statistik. Je to živá laboratoř, kde budeme vzdělávat budoucí lídry udržitelné energetiky.“
Podporu má i mezi geology. David Boon z BGS říká: „York je průkopníkem hlubinné geotermie ve veřejném sektoru. Ten projekt bude mít dopad nejen místně, ale i celonárodně.“
Horké trubky pro město. A proud pro sebe
Po spuštění tepelného systému v roce 2028 se univerzita chce pustit do druhé fáze – využití geotermie pro výrobu elektřiny. To je v britských podmínkách zatím rarita, ale právě York má šanci stát se prvním velkým akademickým centrem, které to dokáže.
V plánu je také rozšíření vytápění mimo univerzitu, např. pro veřejné budovy nebo nové rezidenční čtvrti. O tom jedná vedení univerzity s městem York.
Ian Rodger ze Salix Finance: „Tento projekt je vzrušující a ambiciózní. Nejde jen o emise. Jde o nový přístup k tomu, jak univerzity a města spolupracují na systémových změnách.“
Co na to místní?
Reakce obyvatel města jsou převážně pozitivní – s jednou výhradou: doprava. Místní rezidenti v části Heslington, kde má vrt probíhat, vyjádřili obavy z těžké techniky a hluku v období 2027–2028. Univerzita ale ujistila veřejnost, že veškeré práce budou probíhat v souladu s hygienickými limity a že těžká technika nebude jezdit přes obytné zóny.
Jane Whiteová, obyvatelka Heslingtonu: „Jsem ráda, že univerzita hledá čisté řešení. Jen doufám, že z toho nebudeme mít dva roky staveniště za plotem.“
Naopak mladí lidé a studenti projekt vítají jako důkaz, že se s klimatickou krizí dá něco reálně dělat. Třetina z nich podle průzkumu univerzity zvažuje, že by se v budoucnu věnovala energetice právě díky tomuto projektu.
Univerzita tak nejen přestavuje infrastrukturu, ale mění i způsob, jakým studenti přemýšlejí o své budoucnosti.
Anketa
Aby se zjistilo, jak je velký zájem o chlazení a vytápění v bytech pomocí geotermie, společnost Geocore a webový portál Geotermie.cz spustily anketu. Ta se zaměřuje na lidi, kteří si plánují koupit nový byt, a zjišťuje jejich názor na několik klíčových otázek. Výsledky této ankety pomohou developerům lépe pochopit, co lidé skutečně chtějí. Pokud tedy patříte mezi ty, kteří se v blízké či vzdálenější budoucnosti plánují stěhovat, můžete přispět svým hlasem a ovlivnit, jak budou vypadat byty nové generace. Anketu naleznete zde.
