Polsko geotermii rozjíždí ve velkém. Stejně jako město Berlín i polská města sází na nové projekty, které umožní získávat teplo z geotermálního obnovitelného zdroje. V městském parku města Otwock nedaleko Varšavy bylo nedávno zahájeno vrtání geotermálního vrtu o hloubce 1 645 metrů. Cílem je zjistit zdroje termálních vod.
Obsah
Obrovský potenciál
Jak potvrdilo několik let geologických výzkumů a analýz, Polsko má obrovský geotermální potenciál, který pokrývá téměř polovinu jeho rozlohy. Realizace další investice v oblasti obnovitelných zdrojů energie je důležitým krokem na cestě ke zvýšení samostatnosti a energetické bezpečnosti země. „Dnes se na surovinovou a energetickou bezpečnost díváme z pohledu využití lokálních zdrojů energie, které máme k dispozici. Takovým lokálním zdrojem je geotermální energie,“ řekl náměstek ministra pro klima a životní prostředí Piotr Dziadzio v Otwocku.
V případě Otwocku se odhaduje, že zde vybudovaná geotermální teplárna na základě získaných průtoků termální vody umožní získat přibližně 4,21 MW tepla (při ochlazení termální vody na 20 stupňů Celsia). Reálné možnosti však budou ověřeny po vyvrtání průzkumného vrtu, provedení geofyzikálního průzkumu a následně hydrogeologických a laboratorních studiích. Realizace investice byla podpořena polským Národním fondem ochrany životního prostředí a vodního hospodářství.
Investice bez rizika
„Program Zpřístupnění termálních vod v Polsku je určen těm obcím a územním samosprávným celkům v naší zemi, u kterých jsme si prakticky jisti, že termální vody budou získávány pro účely vytápění,“ zdůraznil náměstek ministra Piotr Dziadzio.
Jak zdůraznil Dziadzio, který je zároveň polským hlavním národním geologem, možnost získání stoprocentní dotace zcela odstraňuje riziko spojené s vyvrtáním prvního průzkumného vrtu na nezdokumentovaném ložisku termálních vod od místních samospráv.
„Polská geologická služba vydala na žádost různých obcí více než 240 stanovisek k výskytu a možnosti využití termálních vod v průběhu roku. To ukazuje nejen na to, jak velký je zájem, ale také na to, jak roste naše společenské povědomí o tom, že bychom měli využívat přírodní a obnovitelné zdroje energie,“ shrnul národní geolog.
I ČR má velký potenciál
Možnosti využití geotermální energie se začínají řešit i v České republice. Tým vědců České geologické služby, Geofyzikálního ústavu a Komory Obnovitelných zdrojů dokončil výzkum lokalit vhodných pro rozvoj geotermální energie v Česku. Hlavním výstupem je webová aplikace Geotermální potenciál ČR, která pracuje s mapami a prozradí například to, jakou podzemní teplotu má libovolné místo v Česku.
Geotermální energie se v České republice dosud ale využívá velmi omezeně. Vrtají se jen mělké vrty pro jednotlivé rodinné domy. „V naší zemi existují tisíce mělkých vrtů, naprostá většina sahá do hloubky dvou set metrů a využívají se pro tepelná čerpadla země-voda. Tedy berou teplo ze země nebo ze skály kolem vrtu. Většinou to je pro rodinné domy, ale množí se i velké projekty vytápění administrativních budov i větších komplexů,“ uvádí i člen redakční rady našeho portálu Geotermie.cz a zároveň předseda České geotermální asociace Jan Šafanda.
Přitom geotermální energie, která už v zemi je a není třeba ji za cenu znečištění vyrábět, má velký potenciál. Jeden sto až dvě stě metrů hluboký vrt dodá tolik tepla, kolik je potřeba na vytápění rodinného domu. „Z tisíc metrů hlubokého vrtu se získá 200 až 220 megawatthodin tepla ročně, což by stačilo pro vytápění 13 až 22 rodinných domů. Mnohem větší výkony je možné získávat z vrtů, kterými se čerpá teplá voda z vodonosných hornin, například z vrtů v Děčíně a Pasohlávkách,“ dodal Šafanda.