Zvýšení regulované složky ceny elektřiny může zvrátit trend, kdy se domácnosti zbavují kotlů na fosilní paliva a nakupují dotacemi podporovaná tepelná čerpadla. Domácnosti, které se rozhodly přejít na tepelné čerpadlo, aby ušetřily na vytápění, mohou být zklamané. Na ceně energiích ušetří méně, než čekaly, upozorňují HN.
Důvodem je zvýšení regulované složky ceny elektřiny, platné od Nového roku, které se zásadně promítne v celoročních nákladech. „V některých případech se bude jednat o více než 10 tisíc korun za rok navíc,“ říká Radek Červín, předseda Asociace výrobců tepelných čerpadel (AVTČ). Podle odborníků proto hrozí, že se lidé budou vracet k plynovým kotlům.
Meziroční nárůst poplatků za distribuci elektřiny přesahuje 140 procent. A u tepelných čerpadel také došlo k jednomu z největších nárůstů platby za jistič ze všech sazeb. U dvou největších distributorů o 15 procent.
Ceny Energetický regulační úřad (ERÚ) zvedal kvůli zvyšování ceny za využití přenosové soustavy, vysoké inflaci a konci dočasných úlev, které v době energetické krize zavedla vláda. Stále však platí, že tepelná čerpadla jsou nejlevnějším udržitelným způsobem vytápění. U nezatepleného rodinného domu s nimi lze na provozu oproti plynu ušetřit i více než 15 tisíc korun ročně. Ještě loni to ale bylo téměř 18 tisíc.
Pořízení tepelného čerpadla není záležitostí za pár desítek tisíc jako v případě plynového kotle. Jeho cena včetně montáže a bez dotací vyjde na 220 až 350 tisíc korun. V programu Nová zelená úsporám na ně lze získat dotaci až 140 tisíc.
Podle některých odborníků, například Zdeňka Matějovského, jenž je i členem redakční rady našeho webu, lze ze shora uvedeného trendu vyvodit, proč by někteří lidé dnes místo pořízení vzduchového tepelného čerpadla volili i přes počáteční vyšší investici spíše čerpadlo zemní. V létě nahradí klimatizaci a v zimě topí díky geotermálnímu vrtu, což významně snižuje náklady. Na geotermální tepelná čerpadla lze současně pobírat dotace také.
„Přiznám se, že mě také ta nová tarifní struktura týkající se tepelných čerpadel překvapila. A ne zrovna pozitivně,“ reaguje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU‑ČSL). Právě přes jeho resort se dotace na pořízení domácích tepelných čerpadel vyplácí.
Stát se tak na jednu stranu snaží, aby si domácnosti tepelná čerpadla pořizovaly a odstavovaly své kotle na fosilní paliva, zároveň ale Energetický regulační úřad (ERÚ) novým nastavením regulovaných cen způsobil, že se to mnohým domácnostem nevyplatí. Přitom Národní klimaticko‑energetický plán počítá se zvýšením výkonu instalovaných tepelných čerpadel do roku 2030 pětinásobně. Podle Radka Červína hrozí, že se tento cíl nepodaří Česku splnit.