Reklama
České teplárenství čelí zásadní výzvě: jak snížit svou závislost na fosilních palivech a omezit emise oxidu uhličitého, které dosahují přibližně 21 milionů tun ročně. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) proto vypracovalo Akční plán rozvoje využití nízkopotenciálního obnovitelného a odpadního tepla, který navrhuje řešení v podobě tepelných čerpadel, geotermálních vrtů a dalších nízkoteplotních zdrojů energie. Tento plán, nyní v meziresortním připomínkovém řízení, navazuje na Vnitrostátní plán ČR pro oblast energetiky a klimatu schválený vládou v prosinci loňského roku.
Obsah
Potenciál nízkoteplotních zdrojů energie
Text akčního plánu hodně vychází z analýz, které si v minulých letech nechalo zpracovat Teplárenské sdružení ČR a Česká geologická služba.
Podle analýzy MŽP mohou nízkoteplotní bezemisní zdroje do roku 2040 nahradit až 26,5 petajoulů (PJ) tepelné energie, která je v současnosti vyráběna spalováním fosilních paliv. To by představovalo 34,5 % očekávané budoucí dodávky tepla v centralizovaných teplárenských soustavách. Autoři plánu jsou však skeptičtí k využití vodíku v teplárenství kvůli jeho omezené dostupnosti a předpokládají jeho prioritní využití v průmyslu.
Jedním z prvních kroků k realizaci tohoto plánu je projekt v Praze. Magistrát hlavního města ve spolupráci s vodárnami a energetickými podniky připravuje využití odpadního tepla z Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově. Tento projekt by mohl zajistit dostatek energie až pro 200 tisíc domácností. Podobné iniciativy jsou klíčové pro snížení emisí a zvýšení energetické soběstačnosti měst.
Dalším příkladem je plánované využití geotermální energie v rámci výstavby pražského metra D. Stanice Nové Dvory bude vybavena technologií, která umožní čerpat teplo z okolní horniny prostřednictvím absorbérů tepla instalovaných v betonových konstrukcích tunelu. Tato technologie, běžně využívaná v zahraničí, například ve Vídni, umožní efektivní vytápění a chlazení stanic metra.
Geotermální energie: nevyužitý potenciál
Geotermální energie, tedy teplo získávané z nitra Země, představuje v České republice dosud málo využívaný zdroj. V současnosti se geotermální energie využívá především v lázeňství, například v Karlových Varech, kde horké prameny dosahují teploty kolem 72 °C. Pro efektivní využití geotermální energie v teplárenství nebo při výrobě elektřiny je však zapotřebí vrtů do hloubky několika kilometrů, kde teplota hornin dosahuje vyšších hodnot.
V minulosti byly v Česku snahy o výstavbu geotermálních elektráren, například v Litoměřicích. Zde byl v roce 2007 vybudován průzkumný vrt do hloubky 2,1 km, který potvrdil potenciál geotermální energie v této oblasti. Projekt však dosud nebyl realizován kvůli vysokým investičním nákladům a technologickým výzvám.
Přestože nízkoteplotní zdroje energie nabízejí značný potenciál, jejich širšímu využití brání několik faktorů. Jedním z nich jsou vysoké investiční náklady spojené s instalací velkých průmyslových tepelných čerpadel a geotermálních vrtů. Další překážkou je omezená kapacita výrobců těchto technologií a nedostatečná legislativní podpora pro jejich implementaci.
Budoucnost bezemisního tepla v Česku
MŽP ve svém akčním plánu navrhuje několik opatření k překonání těchto překážek. Patří mezi ně legislativní úpravy usnadňující schvalování geotermálních vrtů a zavedení dotačních programů na podporu využití geotermální energie a velkých tepelných čerpadel. Tyto kroky by mohly motivovat investory a urychlit transformaci českého teplárenství směrem k bezemisním zdrojům.
Transformace českého teplárenství směrem k bezemisním zdrojům je nezbytná pro splnění klimatických cílů a snížení závislosti na fosilních palivech. Využití nízkoteplotních zdrojů, jako jsou tepelná čerpadla a geotermální energie, představuje perspektivní cestu k dosažení těchto cílů. Úspěch však bude záviset na kombinaci technologických inovací, legislativní podpory a finančních pobídek, které společně vytvoří prostředí příznivé pro rozvoj bezemisních zdrojů tepla v České republice.
Další informace budou brzy doplněny.
