Reklama
Některé výlety člověk plánuje týdny. A pak jsou místa, která vás prostě přivolají. Ne protože jsou slavná, ale protože něco dělají. A Soos, národní přírodní rezervace kousek od Františkových Lázní, dělá něco, co vám změní perspektivu: mluví přímo Země.
Když po dřevěné lávce sestoupíte na dno dávného jezera, nad hlavou vám zpívají červené čejky a pod nohama to tiše bublá, pochopíte, proč tohle místo dostalo přezdívku Český Yellowstone. Jen bez žhavých gejzírů. Tady to Země dává najevo jinak: oxidem uhličitým, mokřady a tichem, které není ticho.
„Pod námi se dějí věci. Mám to tu ráda a ráda se sem vracím,“ přesně tohle říká Milena Ficlová Slabochová.
A má proč. Soos není jen rezervace – je to živý archiv geotermální aktivity. Místo, kde oxid uhličitý uniká přímo z puklin zemské kůry. Říká se tomu mofety, nebo také bahenní sopky. Nenápadné, ale hypnotické. Z některých vyvěrá voda, z jiných jen plyn – sykot a bublání, které vám vleze pod kůži. Vědecky vzato, jde o jeden z největších výskytů čistého CO₂ ve střední Evropě, vznikající v hlubinách Chebské pánve.
A právě tohle dělá ze Soosu víc než přírodní památku – je to okno do zemského nitra.
„Ono to bublá tak do výšky 10 cm“
„Soos – český Yellowstone nedaleko Františkových Lázní, okolo něco stále bublá a šumí. No Yellowstone, ono to bublá tak do výšky 10 cm. Malá přírodní rezervace, ale stojí za shlédnutí i teď v předjaří.“ Tohle s jistou dávkou ironie poznamenává další návštěvník rezervace Tomáš Červinka.
Ano, tady se nedočkáte sopky chrlící žár k nebi. Ale co tady dostanete, je mnohem intimnější. Soos je pomalé, ale trvalé dýchání planety. Místo, kde ticho není absence zvuku, ale prostor pro poslech. Stačí se na chvíli zastavit, dřepnout si u sopouchu, sledovat bublinu, která se protlačuje bahnem – a vnímat, jak je všechno propojeno: čas, země, voda, plyn, dech.
Lenka Bártlová, která Soos navštívila cestou do Františkových Lázní, shrnuje: „Jedná se o rozsáhlé rašeliniště a slatiniště, kde vyvěrá velké množství minerálních pramenů. Po vstupu do rezervace se procházíte po dřevěném chodníku, který vede po dně vyschlého jezera, jež mělo slanou vodu. Jedná se o evropskou raritu.“
Přesné, výstižné. A ano – křemelinový štít, který na dně bývalého jezera zůstal, je evropský unikát. Jde o vrstvy křemeliny, vzniklé z těl mikroskopických rozsivek, které tvořily základy někdejšího ekosystému. A nejen to – v Soosu byla popsána i nová sladkovodní řasa Percursaria percursa.
Tohle není příroda jako dekorace.
Věda, ještěři a dráha, která vozila kaolin
Když projdete stezku a nadechnete se solí nasyceného vzduchu, čeká vás muzeum a pavilon Dějiny Země – místo, kde se člověk propadne časem až k prvohorním rybám. Najdete tu i modely prehistorických ještěrů v životní velikosti a obrazy Zdeňka Buriana, které ve spojení s reálnou krajinou působí až prorocky. Jako by Burian nečaroval štětcem, ale pamětí Země.
V Geoparku Soos, který tu funguje od roku 2022, můžete vidět nejen povrch, ale i to, co se děje pod ním. Chebská pánev, obklopená Smrčinami, Krušnými horami a Slavkovským lesem, je geodynamicky činná oblast. A Soos je její viditelný jazyk.
A když už budete unavení, můžete nasednout na úzkorozchodnou dráhu Kateřina, která dřív vozila kaolin – a dnes vozí děti, nadšence a ty, kteří si chtějí výlet okořenit trochou technické nostalgie.
Po výletě hrad, polévka a návrat do světa
Po bublání přijde hlad – a Soos na to myslí. Selský dvůr v Novém Drahově nabídne jídlo ve stylu starých časů. Anebo se můžete vydat opačným směrem – na hrad Vildštejn ve Skalné, kde Hodovna nabídne domácí kuchyni a vína.
A pokud nechcete domů, vezměte si hotel ve Františkových Lázních. Dejte si den volna, dojeďte se znovu podívat. Soos je jako kniha, kterou nepochopíte napoprvé. Ale budete se k ní vracet.
Zatímco jiná místa vyprávějí příběhy nahlas, tady se šeptá pod nohama. A kdo se naučí poslouchat, ten pochopí, že i deset centimetrů bahenního bublání může vyprávět o hloubkách, kam se lidská noha nikdy nedostane.
„Tak uvidíme, který bude hezčí…“ napsala Lenka Bártlová, která se po návštěvě Soosu chystá do amerického Yellowstone. Ať už to dopadne jakkoliv – jedno je jisté: ten český vás obejme tiše. Ale pevně.
Anketa
Aby se zjistilo, jak je velký zájem o chlazení a vytápění v bytech pomocí geotermie, společnost Geocore a webový portál Geotermie.cz spustily anketu. Ta se zaměřuje na lidi, kteří si plánují koupit nový byt, a zjišťuje jejich názor na několik klíčových otázek. Výsledky této ankety pomohou developerům lépe pochopit, co lidé skutečně chtějí. Pokud tedy patříte mezi ty, kteří se v blízké či vzdálenější budoucnosti plánují stěhovat, můžete přispět svým hlasem a ovlivnit, jak budou vypadat byty nové generace. Anketu naleznete zde.
