Reklama
Kalifornie. Rok 2024 začal jinak než obvykle. Místo sucha přišly deště. Intenzivní, vytrvalé. Příroda se probudila a bujela jako nikdy předtím. Traviny se pnuly ke slunci, keře sílily, lesy houstly. Byl to triumf života. A zároveň klid před bouří. O několik měsíců později se scéna změnila – slunce nemilosrdně pálilo, vítr vysušoval půdu a veškerá vegetace, která na jaře vyrazila k obloze, se teď proměnila v křehké, křupavé palivo. Pak stačila jiskra. A Kalifornie znovu vzplála.
Obsah
Hydroklimatický bič: Smrtící vzorec počasí
Bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR popisuje jev, který za tím vším stojí, jako hydroklimatický bič. „Na počátku roku 2024 oblast zažila intenzivní srážky, které vedly k bujnému růstu vegetace. Následovalo dlouhé období sucha, které tuto vegetaci vysušilo, čímž vzniklo velké množství suché biomasy sloužící jako palivo pro požáry,“ vysvětluje.
A právě tohle střídání extrémů – nejprve nadměrné vlhkosti, potom intenzivního sucha – dělá dnešní požáry tak ničivými. Když se pak přidá vítr Santa Ana, který dosahuje rychlosti až 160 km/h, vznikne dokonalá katastrofa. „Vítr rozšiřuje oheň přenosem žhavých částic na velké vzdálenosti. Kumulace těchto faktorů, spolu s dopady klimatické změny, činí současné požáry obzvláště ničivými a obtížně kontrolovatelnými,“ dodává Trnka.
Suchá biomasa: Tikající bomba v krajině
Problém ale sahá hlouběji než jen k výkyvům počasí. Po desetiletí se v Kalifornii potlačovaly menší přirozené požáry, které dříve pomáhaly pročišťovat krajinu. Lesy se tak zaplnily mrtvým dřevem, suchými listy a křovím – hromadila se tu hořlavá hmota, která teď dává plamenům sílu.
K tomu se přidává i rozšíření invazivních rostlin, jako je například evropská tráva druhu Bromus tectorum, známá jako cheatgrass. Po deštích rychle roste, ale během pár týdnů usychá a mění se v ideální hořlavý koberec. „Invazivní druhy vytvářejí perfektní podmínky pro šíření požárů. A čím častěji hoří, tím víc prostoru se pro ně uvolňuje,“ uvádí analýza The Guardian.
Člověk jako katalyzátor katastrofy
Je tu ale ještě jedna otázka: Jaký vliv má na tento cyklus oteplování planety? Požáry se v Kalifornii objevovaly vždycky. Ale ne takhle. Ne s takovou silou, ne v takovém rozsahu.
Průměrné teploty ve státě Kalifornie za posledních 100 let vzrostly o více než 1,5 °C. To znamená více odpařené vody, více vyschlých rostlin, delší požární sezónu. Vědecké studie potvrzují, že vyšší teploty způsobují častější a intenzivnější požáry.
„Jde o klimatický koktejl smrti. Silnější sucho, větší množství hořlavého materiálu a silnější větry, to všechno se násobí a vytváří dokonalé podmínky pro požáry,“ píše The Guardian ve své analýze požárů v Los Angeles.
Dělat víc než jen hasit
Každý rok sledujeme stejné záběry. Letadla shazují tuny vody, hasiči bojují s plameny, lidé utíkají ze svých domovů. A každý rok jsou požáry větší. Silnější. Ničivější.
Experti varují, že pokud se nezmění přístup k prevenci, bude situace jen horší. Místo pouhého hašení se musí aktivně pracovat s krajinou. Přestat se bát řízených požárů, které pomáhají redukovat suchou biomasu. Lépe chránit vodní zdroje. A hlavně – začít brát klimatickou změnu jako reálný problém, ne jako abstraktní hrozbu budoucnosti.
Kalifornie hoří. A není to jen přírodní katastrofa. Je to varování.
