Mít tepelné čerpadlo se prodraží. Majitelé nejběžnějších tepelných čerpadel, ale i ti, kteří domácnost vytápějí elektrickým kotlem, si letos za proud připlatí víc než ostatní. Za regulovanou složku ceny elektřiny, která se na celkových platbách za proud podílí asi čtyřiceti procenty, zaplatí běžný uživatel s tepelným čerpadlem na rozdíl od loňska o více než deset tisíc korun. To uvádějí v posledních dnech sdělovací prostředky.
Obsah článku
Důvody zvýšení nákladů
Důvodem je znovuzavedení poplatků za obnovitelné zdroje. „V případě modelové spotřeby deset megawatthodin ročně to znamená šest tisíc korun navíc,“ zdůvodnil serveru Geotermie.cz energetický analytik Ušetřeno.cz Tomáš Vrňák.
Výrazně rovněž podle něj vzrostly poplatky za jistič a distribuci. Třeba v distribuční oblasti ČEZ, která je v Česku největší, se loni za každou odebranou megawatthodinu platil u sazby běžné pro tepelná čerpadla distribuční poplatek 376 Kč ve vysokém tarifu a 218 Kč v nízkém tarifu. Letos je to násobně více. V nízkém tarifu, který je pro uživatele tepelných čerpadel a elektrických kotlů zásadní, protože jej využívají po většinu dne, činí meziroční nárůst přes 240 procent.
Vrňák vysvětluje, že v součtu i s růstem měsíční platby za jistič o 77 korun tak domácnosti, které běžně spotřebují devět megawatthodin (MWh) v nízkém tarifu a jednu MWh ve vysokém tarifu, za letošek zaplatí o 11 500 Kč víc než loni. Představuje to více než stoprocentní navýšení.
Skutečně jen lidé s čerpadly?
„Vyvozuji z toho, že provozovatelům sítí se nelíbí rychlé připojování tepelných čerpadel, protože tepelná čerpadla nejsou úplně to nejlepší pro elektrické sítě, takže v podstatě regulátor proti tomuto zakročil. To je jeden z důvodů. Další z důvodů je, že lidé si neuvědomili, že tepelné čerpadlo je v podstatě ve většině nemovitostí špatně fungující elektrický kotel . Že se hodí pro novostavby, pasívní domy, pro domy s nízkou tepelnou ztrátou jako takovou. Jinak má tepelné čerpadlo příliš malý tepelný spád tak, aby bylo schopno efektivně domy vytopit,“ upozorňuje rovněž energetický expert Pavel Janeček, bývalý šéf Pražské plynárenské.
Jednatel renomované energetické společnosti Geocore Zdeněk Matějovský však oponuje: „K tomu, aby tepelné čerpadlo nefungovalo jako elektrický kotel, je třeba, aby zařízení navrhla a instalovala profesionální firma, jenom tak je možno docílit znatelných úspor. U velkých domů je to opravdu značná úspora. I přes malý tepelný spád, je dnes možné všechny domy vytápět třicetistupňovou vodou – proti plynovým a kondenzačním kotlům s daleko vyšší teplotou –, stačí k tomu pouze výměna koncových prvků, což jsou například topně chladící stropy (fungují na principu záření tepla nebo chladu prostřednictvím trubek umístěných ve stropě, napojených na geotermální tepelné čerpadlo. Tento systém využívá stabilní teploty podzemí k efektivnímu vytápění a chlazení bez nutnosti použití tradičních radiátorů nebo klimatizací, pozn. red.).“
Matějovský upozorňuje, že navýšení plateb za elektřinu se týká naprosto všech občanů, nikoli pouze majitelů tepelných čerpadel, jak by se mohlo zdát z novinových titulků.
„Považujeme za paradoxní, že ekologický zdroj vytápění ve formě tepelných čerpadel, na který mnoho domácností přešlo s nadějí energetických úspor, je stále více finančně znevýhodňován,“ prohlašuje v té souvislosti Vrňák. A dodává: „V některých případech se můžeme setkat i s tím, že jsou lidé natolik nespokojeni se staršími tepelnými čerpadly, že se raději vracejí zpět na vytápění dřevem, peletami nebo dokonce i uhlím,“ dodává.
Nejlepší řešení? Geotermální tepelné čerpadlo
Tepelné čerpadlo je v poslední době podporováno s odůvodněním, že jde o zařízení, které produkuje teplo bez fosilních paliv a je tedy šetrnější k životnímu prostředí. Jeho instalace přispívá k nižší produkci CO2 a pro svůj provoz potřebuje menší množství energie.
Za jediný skutečně obnovitelný zdroj energie se ale dají v této souvislosti považovat pouze geotermální tepelná čerpadla. „V tomto případě by měl existovat kontinuální zvýhodněný extra tarif, jelikož geotermální tepelná čerpadla fungují celoročně. V létě nahradí klimatizaci a v zimě topí díky geotermálnímu vrtu, což významně snižuje náklady. Na geotermální tepelná čerpadla lze současně pobírat také dotace. Paradoxní je, že tomu není tak dlouho, co vypadla z dotačního programu ministerstva životního prostředí, pak byla navrácena zpět,“ podotýká Zdeněk Matějovský.
A vysvětluje, proč jsou skutečně tím nejlepším řešením v porovnání se vzduchovými čerpadly, a to i přes vyšší počáteční náklady dané nutností vrtu: „Vzduchová tepelná čerpadla spotřebovávají daleko více energie než ta geotermální, jejich provoz je tudíž daleko méně efektivní. Vzduchová tepelná čerpadla tak daleko více zatěžují síť, mají daleko větší příkon, oproti geotermálním tepelným čerpadlům až dvojnásobný.“
Řešení na další úsporu lze podle Matějovského dosáhnout kombinací solárních panelů s geotermálním tepelným čerpadlem. „Solární panely na rodinných domech mohou totiž výrazně snížit náklady na energie a zvýšit energetickou nezávislost domácností. Díky moderním technologickým řešením a přínosům pro životní prostředí mohou dokonce zvýšit hodnotu nemovitostí,“ poukazuje Matějovský.
Úspora 50 procent
Geotermální čerpadla spolu se stropním topně chladícím systémem pak mohou snížit náklady na vytápění a chlazení až o 50 %. Příkladem může být klasický rodinný dům 4 + 1 pro jednu rodinu, zde instalace tohoto systému vede k roční úspoře 35 000 Kč oproti tradičnímu vytápění.
V Česku prodeje tepelných čerpadel vzduch/voda dosáhly loni svého stropu, proto jejich mírný pokles oproti roku 2022. Na druhou stranu prodeje tepelných čerpadel země/voda narostly meziročně o cca 20 %. „Zemní tepelná čerpadla mají velký potenciál díly větší účinnosti, stabilitě primárního okruhu a nezatěžují během provozu okolí budov hlukovým smogem. Dá se předpokládat, že prodeje tepelných čerpadel země/voda bude přibývat s rostoucí osvětou veřejnosti,“ uzavírá Matějovský.
