Více než pětina celkové spotřeby energie by v letošním roce už mohla pocházet z obnovitelných zdrojů, odhadují odborníci. Klíčem k dalšímu rozmachu solárních či větrných elektráren má podle nich být jednodušší povolovací řízení. Zásadní roli by v něm měl sehrát Dopravní a energetický stavební úřad, který začal fungovat od prvního ledna. Podle Komory obnovitelných zdrojů energie (OZE) ČR byl rok 2023 co do rozvoje většiny zdrojů úspěšný.
Obsah
Solární kolektory jsou hitem
Zájem českých domácností, obcí i firem o obnovitelné energie rostl i v loňském roce. Hitem se staly fotovoltaiky, tepelná čerpadla a solární kolektory v bytových domech. Energetici například připojili do sítě pět nových větrných elektráren, což se stalo poprvé od roku 2019. Loni také v Česku vznikla první výrobna zeleného vodíku, konkrétně v Napajedlích. V tuzemsku je momentálně celkem sedm zařízení na výrobu biometanu.
„To je dobrý signál, protože obnovitelné zdroje se dostávají ke středně příjmovým a nízkopříjmovým domácnostem. Hodně se na tom podepsaly i zprávy o sdílení elektřiny, které začne v červenci,“ uvedl předseda Komory Štěpán Chalupa.
38 tisíc nových čerpadel
Jak uvedl Aleš Hradecký, člen představenstva Komory OZE a také předseda Cechu akumulace a fotovoltaiky loni se v Česku nainstalovalo 82 799 nových fotovoltaických elektráren. V rámci programu Nová zelená úsporám bylo podáno téměř 90 tisíc žádostí na FVE, a to za téměř patnáct miliard korun. Hradecký zdůraznil, že loni ubylo byrokracie pro fotovoltaiku do 50 kWp.
Tepelných čerpadel se podle Komory OZE za první pololetí 2023 nainstalovalo 38 tisíc. Počet žádostí o podporu v programu Nová zelená úsporám narostl o devět procent.
České domácnosti využívají pro vytápění, přípravu teplé vody či vaření minimálně 700 tisíc kotlů a 500 tisíc kamen, krbů a sporáků na pevná paliva. Pelety pro vytápění používá v Česku přes padesát tisíc domácností a firem. Klíčem ke zrychlení nástupu obnovitelných zdrojů je podle zástupců Komory OZE zjednodušení jejich povolování.
Teplárny: 10 nových do roku 2030?
Komora zároveň kritizuje plánovaný masivní přechod od uhelné energetiky k zemnímu plynu. „Plyn byl ve hře před 20, 30 lety, jenže Česko tenkrát udělalo v modernizaci jen půlkrok – namísto přechodu na plynové zdroje se jen vyčistily ty uhelné. Vracet se zpátky nemá smysl, teď je potřeba přejít především na obnovitelné zdroje, jinak jsme o krok pozadu,“ říká šéf komory.
V teplárenství navrhuje například větší využití geotermální energie a energie okolního prostředí v kombinaci s tepelnými čerpadly, případně v některých oblastech využití biomasy.
S postupným navyšováním podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě počítají i strategické dokumenty státu. Podle loňského návrhu národního energeticko-klimatického plánu by podíl obnovitelných zdrojů do roku 2030 měl činit kolem třiceti procent.
S praktickým využitím geotermální energie se v Česku setkáváme zatím jen minimálně. Jedná se hlavně o tepelná čerpadla u rodinných domů. Potenciál geotermální energie u nás je ale výrazně větší. Ukazuje to nová mapová aplikace České geologické služby.
Potenciál geotermie
Zjištěný potenciál geotermální energie v Česku se může srovnávat s evropským průměrem. I proto by geotermální vrty mohly teoreticky vzniknout na celém území naší republiky.
„Geotermální energie bude v budoucnu hrát čím dál větší roli, zejména s ohledem na příklon k obnovitelným zdrojům energie. Budeme tu mít několik desítek geotermálních tepláren, které budou schopny vytápět menší a střední města. Největší potenciál pak vidím v takzvané mělké geotermální energii, tedy v tepelných čerpadlech, která budou schopna vytápět budovy od velikostí rodinných domů až po velikost administrativních budov, případně továren a průmyslových hal,“ očekává Jan Holeček z České geologické služby a věří, že prvních deset tepláren by mohlo vzniknout ještě do roku 2030.
