Supervulkán Yellowstone: hrozí lidstvu zkáza? Vědec Petr Brož odpovídá

Hrozí, že jednou supervulkán Yellowstone zahubí lidstvo? Supervulkán Yellowstone, který se skrývá pod známým národním parkem, je geologickým úkazem, který by v případě erupce mohl dramaticky ovlivnit život na Zemi. Supervulkán má období erupce zhruba každých 600 000 let, přičemž poslední erupce se udála před 640 000 lety, což naznačuje, že by mohl být čas na další událost. Kaldera je obří podzemní nádrž plná magmatu, která se rozprostírá na ploše 55 krát 72 kilometrů.

Vše o tématu se dozvíte z videa českého vědce Petra Brože, které zveřejnil na svém YouTube kanále (spustit lze tlačítkem v hlavním obrázku k článku).

Co by se stalo?

Pokud by došlo k erupci supervulkánu Yellowstone, uvolnil by do atmosféry obrovské množství vulkanického popela a plynů, což by mohlo vést k globálním klimatickým změnám. Bezprostřední oblast by byla pokryta popelem, což by způsobilo devastaci místních ekosystémů a ekonomik, zatímco vzdálenější oblasti by mohly zažít významné ochlazení a zemědělské problémy kvůli popelovému mraku blokujícímu sluneční světlo.

Vědci dále pečlivě sledují supervulkán. Nedávné studie ukázaly, že pod Yellowstone se nachází více roztaveného magmatu, než se původně myslelo, což zvyšuje potenciál erupce, i když je stále považována za nepravděpodobnou v blízké budoucnosti. Americký geologický průzkum (USGS) předpokládá, že masivní erupce se v dohledné době neočekává, ale situace se může změnit s novými daty.

Řešení NASA

Navíc, NASA navrhla teoretické řešení, jak snížit riziko erupce tím, že by přeměnila geotermální energii kaldery na elektřinu, čímž by postupně ochladila magmatickou komoru. Tento ambiciózní plán zahrnuje vrtání do kaldery, aby se voda cirkulovala, což by přineslo teplo na povrch, kde by mohlo být využito pro výrobu elektrické energie. Tento plán však nese rizika nechtěného vyvolání erupce, pokud by vrtání nebylo extrémně opatrně řízeno.

Celkově, přestože potenciál pro katastrofickou erupci existuje, současné vědecké poznatky a monitorovací schopnosti naznačují, že okamžitá obava není na místě. Přesto možnost tak silného přírodního jevu podněcuje pokračující výzkum a opatrné plánování.

Ve zkratce

• Aktuální analýzy ukazují, že magma pod supervulkánem je z 16 až 20 % v tekutém stavu, což je stále pod prahovou hodnotou 35 až 50 %, která by mohla vyvolat erupci​​.
• Yellowstone supervulkán má historii tří supererupcí za posledních 2 miliony let, ale neexistuje žádný pravidelný cyklus erupcí, a někteří odborníci odhadují, že další velká erupce by mohla přijít až za milion nebo dva miliony let​​. Toto období klidu naznačuje, že supervulkán nyní není v aktivní fázi, která by vyžadovala bezprostřední obavy.
• Navíc Yellowstone je jedním z mnoha supervulkánů na Zemi. Jiné známé supervulkány zahrnují Long Valley Caldera v Kalifornii a Campi Flegrei v Itálii, kde se také monitoruje možná aktivita​.
• Přestože supervulkán není bezprostředně aktivní, je Yellowstone velmi důkladně monitorován různými technikami včetně seizmické aktivity a deformace země, což umožňuje vědcům sledovat jakékoli neobvyklé změny, které by mohly naznačovat přípravu na erupci​​. Tato neustálá pozornost a pokročilý monitoring poskytují klíčové informace potřebné k pochopení a případnému předvídání budoucích erupcí, čímž se zvyšuje schopnost vědců informovat veřejnost a případně podniknout preventivní opatření v případě zvýšeného rizika erupce.

Dr. Petr Brož je výzkumný pracovník na Geofyzikálním ústavu Akademie věd České republiky, kde se specializuje na studium vulkanismu napříč sluneční soustavou. Jeho výzkum se zaměřuje zejména na kilometry velké kužely vytvořené explozivní vulkanickou činností, která je důsledkem odplynění magmatu a interakcí vody s magmatem na povrchu planet. Dr. Brož je také aktivně zapojen do vzdělávání a popularizace vesmírné geofyziky a byl oceněn Prémií Otto Wichterleho za svou výzkumnou práci. Dr. Brož začal pracovat na ústavu v roce 2010 a od té doby publikoval řadu vědeckých prací zaměřených na geodynamické procesy a vulkanologii na Marsu i jiných planetárních tělesech. Kromě své vědecké kariéry se věnuje také popularizaci vědy a účasti na vědeckých konferencích a projektech. Byl také členem pracovní skupiny ESA, která hodnotí a doporučuje nové vesmírné mise. Pro více informací o jeho práci a publikacích můžete navštívit profil Dr. Brože na webu Geofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky zde.