Reklama
Obec Kovářov, ležící v kopcovité krajině mezi Orlickou přehradou a Milevskem, se pustila do odvážného záměru: zjistit, zda by mohla vytápět svou základní školu pomocí tepla z dávno opuštěné těžební jámy na vrchu Lipný. Zatímco dnes školu ohřívají tři kotle na lehký topný olej, v budoucnu by ji mohla zásobovat energie skrytá hluboko pod zemí.
Obsah
Jáma vznikla v době, kdy se zde zkoumala možnost těžby uranu – ložisko se ale ukázalo jako málo výnosné a důl byl opuštěn. Zůstala po něm štola a 153 metrů hluboký vrt s profilem 11 metrů čtverečních, dnes z větší části zatopený. Místostarosta Petr Janeček připomíná vyprávění bývalého starosty, který v dole pracoval, o panujícím vedru v podzemí. Právě tahle vzpomínka se stala odrazovým můstkem pro nápad využít tuto akumulovanou zemskou energii.
Geotermální sen v rukou vědců
Zda je nápad reálný, má ověřit studie proveditelnosti, na které pracuje firma Fingeo ve spolupráci s akademickou sférou. Náklady ve výši 842 tisíc korun pokryje z 85 % Jihočeský kraj. Výsledek má být znám na podzim. Pokud se projekt ukáže jako proveditelný, obec plánuje instalaci tepelného čerpadla země–voda a výstavbu 450 metrů dlouhého teplovodu až ke škole. Cena celé realizace se odhaduje na 8 až 9 milionů korun, návratnost mezi 8 až 10 lety.
V rámci výkopových prací by se zároveň položil nový vodovod a opravila kanalizace. Obec by tak vyřešila hned několik technických problémů najednou – a to s minimem zásahů do krajiny.
Projekt má ale i své kritiky. Bývalý starosta Pavel Hroch upozornil na to, že obec podepsala memorandum o spolupráci s Fingeem bez souhlasu zastupitelstva. Janeček se brání: šlo podle něj o standardní krok nutný k zajištění dotace a samotné schválení proběhne až po dokončení studie.
Nejde o první školu na teple z hlubin
Ač může nápad využít starou těžební jámu působit exoticky, podobné projekty v Česku už dávno fungují – a nejen v průmyslu. Geotermální energii využívají i školské budovy. A ne v teoretické rovině, ale v běžném každodenním provozu.
Například:
- Základní škola Bystřice u Benešova už od roku 2002 vytápí budovu pomocí systému voda–voda a země–voda. Používá 12 vrtů hlubokých 128 metrů a tepelné čerpadlo. Úspora? Až půl milionu korun ročně.
- ZŠ Neveklov přešla na obdobný systém – také s využitím hlubinných vrtů a čerpadel.
- Základní škola v Dolním Újezdu je vytápěna plynovými absorpčními čerpadly země–voda v kombinaci se soláry.
- ZŠ a MŠ Horní Jiřetín se dokonce stala vzorem energeticky soběstačné školy: kombinuje tepelná čerpadla a solární panely, inspirována německou vesnicí Feldheim.
- Areál kampusu v Brně – Bohunicích má pod sebou desítky vrtů využívaných pro topení i chlazení.
Zkušenosti ukazují, že tam, kde se podaří překonat počáteční investice, geotermie nejenže funguje, ale stává se páteří energetické soběstačnosti.
Šance pro budoucnost bez emisí
V Kovářově zatím nikdo neslibuje rychlé výsledky. Prvním krokem budou hydrogeologické průzkumy, které určí, zda je voda v jámě dostatečně teplá a stabilní. Pokud ano, Kovářov nebude muset razit 24 vrtů na ploše 1 750 m² – jak by to bylo nutné u klasického systému – ale využije stávající důlní infrastrukturu.
Pokud všechno půjde podle plánu, mohla by se tato jihočeská ves stát příkladem pro další obce, které chtějí ušetřit, topit čistě a přitom zůstat nohama na zemi – a teplem v zemi.
Anketa
Aby se zjistilo, jak je velký zájem o chlazení a vytápění v bytech pomocí geotermie, společnost Geocore a webový portál Geotermie.cz spustily anketu. Ta se zaměřuje na lidi, kteří si plánují koupit nový byt, a zjišťuje jejich názor na několik klíčových otázek. Výsledky této ankety pomohou developerům lépe pochopit, co lidé skutečně chtějí. Pokud tedy patříte mezi ty, kteří se v blízké či vzdálenější budoucnosti plánují stěhovat, můžete přispět svým hlasem a ovlivnit, jak budou vypadat byty nové generace. Anketu naleznete zde.
