Reklama
Vláda schválila aktualizovaný klimaticko-energetický plán a aktivační nařízení, které nastavují strategii pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) a snižování emisí do roku 2030. Tyto dokumenty definují klíčové cíle, jako je podpora zelené energetiky, odklon od uhlí a stabilizace cen energie. Celkové investice potřebné k dosažení těchto cílů se odhadují na 2,8 bilionu korun.
Obsah
Cíle obnovitelných zdrojů a provozní podpora
Jedním z hlavních pilířů plánu je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energie z aktuálních 18 % na 30 % do roku 2030. Tento nárůst má být dosažen rozvojem solárních, větrných a vodních elektráren a také výrobou biometanu. Například se plánuje výstavba nových 10,1 GW solárního výkonu a 1,5 GW větrných elektráren.
V souvislosti s tím vláda schválila aktivační nařízení, které specifikuje provozní podporu pro klíčové obnovitelné zdroje. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) má toto opatření stabilizovat ceny tepla, podpořit dekarbonizaci teplárenství a zvýšit výrobní kapacity:
„Ceny elektřiny a plynu od příštího roku meziročně klesnou o 8,5 až deset procent. Pro mě je zásadní, abychom udrželi také dostupné ceny tepla a v nejlepším případě je snížili. Proto jsme připravili provozní podporu pro klíčové obnovitelné zdroje energie, která stabilizuje ceny tepla zejména v menších městských teplárnách, zvýší výrobní kapacity a urychlí dekarbonizaci české energetiky,“ uvedl Vlček.
Nařízení zahrnuje podporu pro větrné elektrárny, malé vodní elektrárny a výrobny biometanu v letech 2025–2027. Pro výrobny tepla z biomasy se podpora aktivuje v roce 2025, zatímco kombinovaná výroba elektřiny a tepla získá podporu v roce 2025 a později formou aukčního bonusu mezi lety 2028 a 2030.
Geotermální energie a další perspektivy
Plán se také dotýká geotermální energie, která má potenciál přispět k dekarbonizaci teplárenství. Tato technologie je považována za vhodnou zejména pro centralizované zásobování teplem (CZT) a mohla by nahradit uhlí a zemní plyn. Pilotní projekty, jako geotermální vrt v Litoměřicích, slouží jako příklady možného rozvoje.
Výzvou zůstávají vysoké finanční náklady, přesto stát počítá s podporou inovací a výzkumu v této oblasti, a to zejména prostřednictvím Modernizačního fondu a dalších evropských zdrojů.
Klíčové body, jako jsou:
- zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na 30 % do roku 2030;
- odklon od uhlí do roku 2033;
- podpora geotermální energie a dalších obnovitelných zdrojů;
- schválení aktivačního nařízení pro provozní podporu OZE.
Výzvy a kontroverze
Přestože plán přináší řadu ambiciózních cílů, nezahrnuje některé kontroverzní návrhy, jako je rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu, které plánuje Evropská unie. Tento bod vyvolal kritiku ze strany opozice i veřejnosti, která se obává zvýšení životních nákladů.
Dalším klíčovým problémem je financování. Plán předpokládá, že velká část investic bude hrazena z evropských fondů, jako je Fond pro spravedlivou transformaci, nebo prostřednictvím aukcí na podporu výrobců energie. Ministerstvo průmyslu a obchodu také připravilo výzvu na podporu výroby energie z biomasy s dotací 500 milionů korun.
Z analýz Svazu moderní energetiky vyplývá, že nejvýznamnější bariérou rozvoje obnovitelných zdrojů jsou zdlouhavé a nepředvídatelné povolovací procesy. Jejich zjednodušení by měl přinést nový zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů, který aktuálně připravuje MPO ve spolupráci s MMR a MŽP. Existují však obavy, zda se jeho schválení podaří stihnout do konce volebního období stávající poslanecké sněmovny. Pokud nebude zabráněno průtahům v povolovacích řízeních, nebude možné cíle schválené vládou naplnit.
Na to, že dokument nepočítá s dostatečným využitím potenciálu obnovitelných zdrojů, upozorňuje ve společném prohlášení i řada ekologických organizací. Původní cíl pro snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 byl 59 % (oproti roku 1990). Nově je v plánu vágní odkaz na celoevropské cíle a samostatný cíl pro sektor menších zdrojů na úrovni 26 %. Pro rok 2050 je nově místo původního „dosažení klimatické neutrality ČR“ jen nekonkrétní „směřování ke klimatické neutralitě“, platí však konec spalování fosilních paliv v roce 2050 (s výjimkou zařízení spojených se zachytáváním a ukládáním uhlíku).
Plán je vrcholem alibismu, míní Havlíček
Karel Havlíček (ANO) kritizoval Národní klimaticko-energetický plán jako alibistický a nekonkrétní. Podle něj neřeší klíčové otázky, například podporu plynových zdrojů nebo plán útlumu uhlí. Havlíček odmítá zavedení emisních povolenek pro domácnosti a navrhuje jejich úplné zrušení. Kritizoval také odložení Státní energetické koncepce.
Petr Fiala (ODS) obhajuje odklad rozšíření emisních povolenek ETS 2 na rok 2028, aby zabránil růstu cen energií.
