Reklama
V nehostinných hlubinách Tichého oceánu se skrývá zdroj kyslíku, jehož existence by mohla přepsat dosavadní pochopení biologických procesů na Zemi.
Tento objev, zvaný „temný kyslík“, pochází z oblasti, kde je fotosyntéza nemožná kvůli naprosté absenci světla. Vědci se domnívají, že tento kyslík může pocházet z reakcí spojených s tzv. polymetalickými konkrecemi, což jsou útvary na mořském dně bohaté na různé kovy.
„Je to jeden z těch objevů, které významně mění náš pohled na to, co příroda dokáže. Kde začít. Asi tam, kde to objevili. Tým zkoumal v Tichém oceánu oblast, která se jmenuje Clarion-Clipperton zone,“ komentuje objev na síti X vědec Petr Brož. A zdůrazňuje: „Nebavíme se tady přitom o nezanedbatelném množství kyslíku, ale o pořádném množství! Jedná se o minerální koncentrace tvořené převážně oxidy manganu (ale i dalšími minerály), které vznikají postupným vysrážením těchto látek ve vodním prostředí. Odhaduje se, že vrstva jednoho centimetru roste několik miliónů let.“
Obsah článku
Zdroj kyslíku v temnotě
Polymetalické konkrece, občas nazývané také manganové bulířky, jsou kompaktní minerální shluky obsahující mangan, nikl, kobalt a další prvky, které jsou klíčové pro výrobu moderních technologií, včetně baterií a elektroniky. Tyto konkrece se nacházejí na dně hlubokých moří a oceánů, často v hloubkách přesahujících 4 000 metrů, kde panuje úplná tma.
Vědecký tým stojící za objevem
Objem tohoto „temného kyslíku“ by mohl mít značné důsledky nejen pro vědecké chápání biogeochimických cyklů v oceánech, ale i pro budoucí průmyslové aplikace.
Výzkum vedl Dr. Andrew Sweetman ze Skotské asociace pro mořské vědy, který spolupracoval s Dr. Eva Stüeken z University of St Andrews a Dr. Donald Canfieldem z Univerzity jižního Dánska, aby prozkoumali chemické procesy za vznikem tohoto kyslíku.
Oblast, kde byl temný kyslík objeven, zóna Clarion-Clipperton, se nachází mezi Havají a Mexikem a je známá svými rozsáhlými ložisky polymetalických konkrecí. Tato oblast je považována za jednu z potenciálních budoucích lokalit pro hlubinnou těžbu, což vyvolává obavy z možných ekologických dopadů.
Budoucnost podmořského výzkumu
Vědecký tým plánuje pokračovat ve výzkumu temného kyslíku s cílem detailněji mapovat oblasti produkce tohoto kyslíku a studovat možné ekologické dopady jeho těžby. Důraz je kladen na pokračování v průzkumu a experimentování, aby bylo možné lépe pochopit potenciální výhody i rizika spojená s těžbou v těchto hlubinách.
Přestože je třeba provést ještě mnoho výzkumu, objev temného kyslíku může jednou vést ke zcela novým způsobům, jak chápeme a využíváme přírodní zdroje naší planety i mimo ni. Jak uvedl Dr. Sweetman, „stojíme na prahu možná jednoho z největších vědeckých objevů naší doby.“
Co napsala média ve světě
- Objev temného kyslíku na mořském dně přinesl nové poznatky nejen o mořských ekosystémech, ale také o možných zdrojích kyslíku v hlubokých vodách. Výzkumy ukazují, že tento kyslík může vznikat prostřednictvím chemických reakcí s polymetalickými konkrecemi, což jsou minerální útvary obsahující mangan, nikl, a další kovy. Tyto konkrece mohou katalyzovat štěpení molekul vody, což vede k uvolňování kyslíku v oblastech, kde není možná fotosyntéza (Phys.org).
- Výzkumy odhalily, jaký význam má proces mísení kyslíku pro udržení zdraví hlubokomořského prostředí. Tento proces zajišťuje dostatek kyslíku v hlubokých vrstvách oceánů, což je klíčové pro přežití mnoha druhů (ScienceDaily).
- Zajímavostí je, že během nedávné expedice bylo objeveno více než 100 nových druhů mořských organismů a několik dosud neznámých podmořských hor. Tyto objevy nejen zdůrazňují bohatost biodiverzity v hlubokých oceánech, ale také ukazují na potenciální nové zdroje biologického výzkumu (livescience.com).
Tyto poznatky nám pomáhají lépe porozumět složitým ekosystémům hlubokého moře a potenciálním zdrojům kyslíku nezávislých na slunečním světle, což může mít významné důsledky pro budoucí průzkumy a ochranu našich oceánů.
